VLTIMAS - Epic

Vlna zájmu, která se zvedla kolem před pěti lety na trh uvedené superskupiny Vltimas, měla své opodstatnění. Síla jména Davida Vincenta, někdejšího (a pro leckoho jediného možného) frontmana kultovních Morbid Angel, je v kruzích deathmetalové smetánky stále omračující a když k tomu přidáte norského kytaristu Runeho Eriksena vulgo Blasphemera, nástupce ultralegednárního Euronyma u Mayhem, dostanete kapelu, která minimálně žánrové fanoušky musí uchvátit. Naděje, jaké se do tohoto spojení vkládaly, ..více

[recenze]

[02.04.2024]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]

THORNBRIDGE - Daydream Illusion

Německo bylo a vždy bude powermetalovou baštou. Na druhou stranu v současné době neexistuje až tolik kapel, u kterých je jistota prvotřídní žánrové nadílky. Mezi úzkou množinu vyvolených jednoznačně patří spolek Thornbridge. Dosavadní dvě fošny se staly výstavnými stylovými počiny předešlé desetiletky. Letošní novinka "Daydream Illusion" na tuto kvalitativní linii plynule navazuje, a to navzdory faktu, že jej tvořila výrazně obměněná sestava...více

[recenze]

[01.04.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

PINK FLOYD - The Division Bell

Na přelomu osmdesátých a devadesátých let byla v táboře Pink Floyd dobrá nálada. Skončily soudní tahanice s Rogerem Watersem, který se uklidnil poté, co mohl předvést fenomenální „The Wall“ jako soundtrack k pádu Berlínské zdi, čímž jeho dílo dostalo zcela jiný rozměr, a o dění v Pink Floyd ztratil zájem. Důležité bylo, že ukončení právních tahanic uvolnilo prostor pro návrat Ricka Wrighta, jehož Waters de facto vykousal v době příprav „The Wall“ a klávesista s ním ostré spory vzdal po turné k desce. ..více

[recenze]

[01.04.2024]

[Jan Skala]

[7 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]

DURBIN - Screaming Steel

To, že zpěvák James Durbin kdysi zazářil v soutěži podobné tuzemské SuperStar, nemá už žádný význam, kromě toho, že takový start kariéry je už příznačný a se zdravým vývojem rockového zpěváka nemá vůbec nic společného. Durbinovi se za něj už nenadává jako v době, kdy nastoupil k legendárním Quiet Riot, s nimiž stvořil jedno velmi průměrné a jedno dobré album, ale díru do světa s nimi neudělal. Možná něco podobného čekal a když se to nestalo, zmizel ze sestavy dřív,..více

[recenze]

[31.03.2024]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 6/10]

CRUZH - The Jungle Revolution

Už před osmi lety bylo mimo jiné zásluhou i eponymního debutu švédských Cruzh jasné, že melodický hard rock, potažmo glam metal žije a pokud se budou stále rodit podobné kapely, žít bude. Cruzh se velmi obratným způsobem svezli na tom, co v žánru vymysleli jiní, inspirace u Def Leppard, Bon Jovi, Reckless Love, Crazy Lixx, či Bryana Adamse neměli potřebu kdovíjak intenzivně maskovat, a talent na tvoření stadionových nápěvů a velmi chytlavých melodií z jejich prvotiny stříkal na všechny strany. ..více

[recenze]

[30.03.2024]

[Savapip]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]

AFTER INFINITY - After Infinity

Finského power metalu, který je střižen podle klasického žánrového mustru, není nikdy dost. Proto lze s otevřenou náručí přivítat i nový spolek After Infinity, i když je po prvních posleších zřejmé, že nepůjde o bombu, která překope doposud zavedené pořádky. Kapelu založil v roce 2022 Zsolt Szilágyi, což je maďarský kytarista působící ve Finsku, mimo jiné v partách Dreamtale a Frozen Factory. Do svého autorského projektu přizval několik hostů, kteří výrazným způsobem přispěli k pozitivnímu výsledku debutového alba "After Infinity". ..více

[reporty]

[30.03.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

FOR ALL WE KNOW - By Design Or By Disaster

Odskočit si od Within Temptation v situaci, kdy kapela sklízí úspěch s vynikajícím albem „Bleed Out“, není možná úplně nejšťastnější načasování, ale soukromý hudební svět kytaristy Ruuda Jolieho je od bombastické a hitové produkce jeho domovské kapely tak radikálně odlišný, že to v podstatě ničemu nevadí. O třetím albu, které by vydal pod značkou For All We Know, začal Ruud uvažovat už v době covidového přiškrcení normálního života a za pomoci kolegů, kteří mu dělali společnost i na desce minulé ..více

[recenze]

[29.03.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]

THE BLACK CROWES - Happiness Bastards

Docela nečekaný comeback zažili tihle milovníci těžkého boogie, jižanského rocku, country, stonesovské zhýralosti a těžkých zeppelinovských riffů. A ještě nečekanější je, že patnáct let od poslední řadovky vydávají další album. Bratři Chris a Rich Robinsonovi zakopali válečnou sekyru o pár let dříve, ale pořád se tak nějak počítalo s tím, že The Black Crowes budou už jen ždímat důvěrně známou nostalgii, objíždět turné se starými hity a mlýnek na peníze obou sourozenců podpoří najatí muzikanti, kteří s pravou podstatou kapely nemají nic společného. ..více

[recenze]

[29.03.2024]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 7,5/10]

MOTÖRHEAD - Overnight Sensation

Würzel byl pryč a Lemmy se začal zaobírat otázkou, kdo nahradí kytaristu, jenž v řadách Motörhead strávil jedenáct let. Padala různá jména, pravděpodobně vážným kandidátem byl Joey Allen, který krátce předtím opustil Warrant, ovšem než k domluvě stačilo dojít, Allen na deset let opustil hudební scénu, aby se věnoval práci v softwareové firmě. „Phil Campbell přišel a řekl, ať nikoho nehledáme, že to zvládne sám. Moc jsem tomu nevěřil. Ne, že by Phil byl špatný kytarista, ale Motörhead potřebovali i showmana a to Phil nebyl,“ vysvětloval Lemmy,..více

[recenze]

[28.03.2024]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 8,5/10]

TIERRA SANTA - Tierras de leyenda

Na počátku milénia se kapela Tierra Santa rozjela do nezastavitelných otáček. Úspěch prvních dvou řadovek hudebníky nastartoval k workoholismu, který vedl k velmi častému vydávání nových alb. Třetím zářezem na studiové pažbě Španělů se v roce 2000, tedy jenom několik měsíců po druhém zápisu „Legendario“, stala deska „Tierras de leyenda“ (Země legend). Raná alba kapely vznikala ve stejné sestavě, jako vratká se ukázala pouze pozice klávesáků, kteří se ve zkušebně střídali jako postavičky na orloji. ..více

[recenze]

[28.03.2024]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]

LEAVES´ EYES - Myths Of Fate

Pokud AFM Records posílají do světa deváté album Leaves` Eyes „Myths Of Fate“ s konstatováním, že si s ním němečtí umělci upevňují vedoucí pozici ve světě symfonického metalu, obávám se, že ho hlavní píárista labelu vyštrachal z nějakého metalového časáku, zapomenutého v pár let neotevřeném šuplíku. Kde jsou časy, kdy se duo Liv Kristine – Alexander Krull se svými kumpány pralo o žánrovou špici. Je to už osm let, co Liv Kristine musela klan opustit, a i když náhradnice Elina Siirala ji po technické stránce dokázala v pohodě zastoupit, ..více

[recenze]

[27.03.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

SLIGHT LIE - From Caroline...with Hate

Říká se, že někdy není od věci vystoupit ze své komfortní zóny. Pokud se týká hudební oblasti, u mě osobně představuje podobnou výzvu metalcore. Jako samostatný žánr jej nedávám, pokud je ale míchán s jiným stylem, např. heavy a power metalem, naskýtá se možnost ke kompromisu a prozkoumání skladatelských oblastí, kterým bych se za jiných okolností vyhnul obloukem. Slovenská kapela Slight Lie svoji vícežánrovou fúzi produkuje od roku 2012, přičemž se dá napsat, že od debutového alba "Last Poem" udělala obrovský kvalitativní pokrok,..více

[recenze]

[27.03.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

MINISTRY - Hopiumforthemasses

Připadá li vám v porovnání s Judas Priest muzika industriálně kovové party Ministry z Chicaga jako hudba jiné generace, není to tak docela pravda. Zpěvákovi Al Jourgensenovi je šedesát pět let, takže k Jídášům by věkově zcela zapadl a kapela působí s drobnými výpadky přes čtyřicet tři let. Devastující životní styl v Ministry nepřežilo několik muzikantů a současná tvorba a existence egocentrického principála Ala Jourgensena je stejnou záhadou jako u kolegy Ozzyho. ..více

[recenze]

[26.03.2024]

[Jirka Lulek]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]

MESSIAH - Christus Hypercubus

Když se před čtyřmi lety s albem „Fracmont“ vrátila švýcarská formace Messiah, která pomáhala v osmdesátých letech a na začátku těch devadesátých formovat thrash /deathový underground, měli fanoušci velký důvod k radosti. Nejen z návratu legendy, což samo o sobě nic neznamenalo, ale zejména z toho, že materiál na comebackovém albu byl dobrý a v ničem si nezadal s klasickým albem „Choir Of Horrors“. Než kapela stihla svou současnou pověst potvrdit dalším dílem, které by legitimnost návratu dokonalo, ..více

[recenze]

[26.03.2024]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]

LORDS OF BLACK - Mechanics of Predacity

Buď jsem nějak ztratil ostražitost a něco mi uniklo, anebo Ronnie Romero došel k přesvědčení, že není nutné stát se snadno dostupnou houskou na krámu, kterou je slyšet na každém rohu z nekonečné řady alb. Ne, že by se v loňském roce nepustil do žádné výpomocné kooperace, ale přece jen už to nabralo takovou míru, že když vychází šesté album jedné z Romerových domovských kapel, člověk může být hladový na to, aby si poslechl jeho excelentní hlas, který v žánru hard and heavy patří k nejzajímavějším. Podobně silně je na tom ..více

[recenze]

[25.03.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

PINK FLOYD - A Momentary Lapse Of Reason

Pink Floyd byli v roce 1985 oficiálně prohlášeni za mrtvou kapelu, neboť Roger Waters vystoupil v tisku s prohlášením, které podtrhlo stav věci a naplno řeklo to, co každý dávno věděl. Waters měl na světě sólový debut „The Pors And Cons Of Hitch Hiking“, David Gilmour přihodil druhou sólovku, hardrockově laděnou „About Face“, a Nick Mason se realizoval prostřednictvím spolupráce s kytaristou Rickem Fennem na albu „Profiles“. Proto nebylo nic tak vzdáleného jako spolupráce pod hlavičkou Pink Floyd. ..více

[recenze]

[25.03.2024]

[Jan Skala]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]